Dramatický kroužek na návštěvě v České televizi

Ve středu 3. dubna jsme se s Dramatickým kroužkem vypravili do budovy České televize na exkurzi. Kromě toho, že jsme jako úplně první z celé školy byli na obědě, to mělo ještě spoustu dalších výhod. Bylo nás jen devět, ale v České televizi jsme měli paní průvodkyni jen sami pro sebe. Procházeli jsme takovou tu největší budovu, co má i tu výškovou část, která má 9 pater. Ale my chodili jen dole. Paní průvodkyně nám toho ukázala opravdu hodně. A můžete nám klidně závidět. Viděli jsme natáčení pořadu Planeta YO a vyfotili se s kluky, co v něm učinkují. Jmenují se Tomáš a Matouš. Sice to byl konec jednoho dílu, ale pan režisér nám o tom něco řekl a hlavně těch věcí, co tam ve studiu viselo ze stropu. Pak jsme viděli i největší sál v televizi. Zrovna tam stavěli byt, kde se bude natáčet pořad Občanka, ale o tom nesmíme moc vyprávět, protože to teprve bude. Tam mají i takové veliké trubky, které jsou od klimatizace, protože když tam svítí reflektory, tak prý je na place i 40°C a nedá se tam vydržet. Pak jsme se vrátili do takové velké haly, kde je model celého areálu České televize. A víte, jak jsou dlouhé všechny chodby v televizi? Kdybychom prošli úplně všechny chodby, tak bychom ušli maraton – tedy 42 kilometrů. To je, co? A teď následoval asi ten nejlepší zážitek z celé exkurze. Potkali jsme totiž Honzu Ondera. Toho určitě znají i dospěláci z pořadu Star Dance a pro malé dělá pořad Taneční hrátky s Honzou Onderem. No a my měli to privilegium se s ním vyfotit. To byl zážitek. Pak jsme šli asi dolů a pohráli si v klobouku Boba a Bobka a v boudě Maxipsa Fíka. A taky jsme viděli Krtečka v raketě, to jak letěl opravdový do vesmíru. No a nakonec jsme šli do takového promítacího sálu. Tedy před ním jsme chvíli čekali, protože byl obsazený, ale při čekání jsme si dali soutěž ve skládání obrázku. Vyhrála trojice, Terka, Terka a Terka. Obrázek složili za necelých 50 vteřin. Abych se vrátila k tomu podstatnému. V sále nám paní průvodkyně pustila krátký pořad o České televizi. V něm nám všechno ukazovaly postavičky Venda a Kačka z pořadu Tamtam. Dokonce víme, že všechny pořady se nedělají jen v té budově, ve které jsme byli. Zprávy se dělají ve vedlejší budově. Taky má televize svoje vlastní hasiče, a když někde zapalují třeba jen svíčku, tak u toho jeden hasič musí hlídat. A co ještě bylo v pořadu?

  • - První pokusné vysílání se konalo v roce 1948.
  • - 11. 2. 1955 byl první přímý přenos – hokejové utkání mezi Československem a Švédskem z Prahy.
  • - ČT má 6 programů (ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT sport, ČT Déčko, ČT Art).
  • - Vysílá kromě pořadů pro neslyšící i pořady pro nevidomé. Funguje pak vlastně jako rádio, ale ten člověk uvnitř, popisuje, co se děje na obrazovce.
  • - Místní jídelně se říká Hladomorna.
  • - ČT má hlavní tři vysílací studia: Praha, Brno, Ostrava.
  • - Že Duháčka vymyslel a namaloval pan Daniel Špaček.
  • - V každém krajském městě má zpravodajství dva reportéry.
  • - A ještě toho byla spousta, ale to se musíte zeptat těch mladších, co tam byli, protože mají lepší paměť.

Po zhlédnutí krátkého filmu, se spoustou zajímavých informací, jsme si v sále mohli vyzkoušet zajímavou televizní techniku. Mohli jsme si vyzkoušet, jaké to je stát za kamerou a dívat se skrz její hledáček, jaké to je, když je člověk moderátorem zpráv a čte ze čtecího zařízení (což ovšem nikoho z našeho kroužku „Dramaťáčku“ nepřekvapilo, jelikož to už zkoušeli na kroužku). Kromě techniky jsme si mohli půjčit i nepřeberné množství klobouků nebo královský plášť, který si zahrál v nejedné pohádce.

Po prohlídce jsme se ještě stavili Rohlíku. Ne NA párku v rohlíku, to ne. Ale v budově, která se jmenuje Rohlík, asi proto, že je tak pěkně zahnutá. Tam má totiž Česká televize svůj obchůdek. A to bylo příjemné zakončení středečního odpoledne. Pak už nás čekala jen cesta domů přeplněným metrem.

Jitka Kulhánková