Do Krkonoš za dobrodružstvím aneb deník horolezce začátečníka

V pondělí 17. června 2019 v 7:45 se sešli žáci 6. C na pražském Hlavním nádraží, aby společně vyrazili na dlouho očekávanou cestu za krkonošským dobrodružstvím. První velký zážitek nám zcela nečekaně připravily České dráhy. Po dvaceti minutách marného čekání se na světelné tabuli objevil nápis informující cestující, že vlak bude z důvodu náhlé výluky odjíždět nikoli z Hlavního, ale z Masarykova nádraží. Posbírali jsme veškerá zavazadla a utíkali s nadějí, že stihneme vlak ve směru Trutnov. Podařilo se, ovšem po několika kilometrech se dozvídáme, že z důvodu velkého zpoždění nás ještě čeká přestup v Hradci Králové a poté výluka zajištěná náhradní autobusovou dopravou.

V půl druhé máme první velké dobrodružství úspěšně za sebou a před námi se otevřela překrásná krajina s malebnou horskou vesničkou v těsné blízkosti česko-polských hranic. Po výtečném obědě jsme se vydali objevovat nejbližší okolí našeho nového domova Horní Malé Úpy a seznámili se s základními pravidly chování v horském prostředí.

 

Odpoledne jsme se odebrali do víceúčelové sportovní haly, kterou nám naše ubytování nabízí, a začali v různých disciplínách sbírat body do hodnocení, které v závěru vícedenního výletu určí celkového vítěze a vítězku.

    

Večerní program byl věnován odpočinku a přípravě na zítřejší velký den, kdy se pokusíme dobýt nejvyšší horu České republiky – Sněžku. Držte nám palce…

Úterní den se nesl od samého rána ve znamení velkého očekávání. Vždyť dnes se společně pokusíme překonat více než 600 výškových metrů, abychom stanuli na nejvyšší české hoře. Již během snídaně jsme nepodcenili přípravu a mnozí z nás si několikrát dopřáli lahodné párky s míchanými vajíčky. Zabalili jsme si připravené obědové balíčky, naplnili lahve vodou a namazali si obličeje krémy s vysokým faktorem, abychom byli připraveni čelit zrádnému horskému sluníčku. V 10:00 vyrážíme po žluté vstříc našemu cíli.

O hodinu později jsme dosáhli našeho prvního výškového tábora – Bouda Jelenka. Uhasili jsme žízeň malinovkou a zahnali hlad drobným občerstvením. Následovala nejnáročnější část trasy – vzhůru na vrchol Svorové hory. V těchto místech jsme si sáhli na dno, ovšem nádherný výhled na krkonošské vrcholky, včetně na ten vytoužený, nám dodal nové síly.


Posilněni vidinou dobytí vrcholu Sněžky jsme pokračovali po hřebeni až k úpatí cíle našeho snažení. Po závěrečném strmém stoupání jsme se konečně dočkali. V 13:15 jsme to všichni společně dokázali. Stojíme jako opravdoví horolezci na vrcholu hory a hledíme do před námi se rozprostírající překrásné krajiny.


Návrat zpět do Malé Úpy byl pro naše těla zaplavená notnou dávkou endorfinu hračkou. Večer jsme si zpestřili turnajem v oblíbené karetní hře Uno, v níž byl nakonec nejúspěšnější pokoj děvčat číslo 8.


Uleháme do postelí s pocitem, že žádná překážka není nezdolatelná… Dobrou noc Vám přejí malí horolezci z 6. C.

Středa byla soutěžním dnem. Po snídani byly vylosovány dvojice, které následně vyrazily hledat pomocí připravené mapy pět orientačních bodů důmyslně ukrytých v okolní krajině. Nejlépe se s nástrahami obtížné trasy vypořádali Hanka a Andrei, kteří posbírali všech pět stanovišť ve skvělém čase 7 minut a 25 sekund.



K obědu jsme si pochutnali na vytoužených kynutých borůvkových knedlících a někteří z nás jich spořádali dokonce hned pět. Po zaslouženém poledním klidu jsme se přesunuli do haly, kde jsme soutěžili na střelnici, v hodu míčem na basketbalový koš a v pokutových kopech na prázdnou florbalovou branku. Nechyběla ani oblíbená vybíjená.



Poté si zasoutěžili i naše bystré hlavičky. Prostřednictvím mobilních telefonů a aplikace „Kahoot!“ jsme formou zábavných kvízů odpovídali na záludné fyzikální otázky… a fyziku zvládáme bravurně!


Po večeři přišla na řadu závěrečná disciplína – bowling. Mnozí z nás se s bowlingovou koulí a kuželkami setkali vůbec poprvé, ovšem na sportovních výkonech to vůbec nebylo znát. Nejvíce kuželek nakonec donutila padnout k zemi Anežka, která dosáhla úctyhodného skóre 96 bodů.


Poté nadešel dlouho očekávaný okamžik – vyhlášení celkových výsledků a předání medailí těm nejúspěšnějším.  Mezi chlapci se na bronzové příčce umístil Dominik, stříbro si odnáší Adam Š. a vítězem byl dekorován Adam S. V dívčí kategorii si převzala medaili kovu bronzového Anežka, stříbrnou se na svém krku pyšní Lucka U. a na stupínek nejvyšší  vystoupala Zuzka. Sláva vítězům a velké uznání všem zúčastněným za zápal a nasazení, se kterým se vrhali do všech soutěžních disciplín.

Poslední sluneční paprsky pronikají přes okolní vrchy a my se pomalu chystáme do říše snů.

Ve čtvrtek po snídani jsme se s Malou Úpou rozloučili. Jsme bohatší o spoustu krásných a nezapomenutelných zážitků a zároveň nás hřeje na srdci náš první a hlavně úspěšný výstup na vrchol hory. Jaké pohoří budeme zdolávat v příštím školním roce? undecidedwink