Tak jako patří k Rumcajsovi Manka, k Bohnicím místní léčebna i k Frýdku jeho Místek, tak patří i k ZŠ Glowackého tradiční adventní zájezd do Drážďan. I v letošním roce se v mrazivém ránu sešlo 46 zachumlaných, poznání a nákupů chtivých žáků, kteří spolu s čtyřčlenným doprovodem učitelů vyrazili vstříc drážďanským dobrodružstvím. Ano, čtete správně. K osvědčené trojici Sloupová, Vaňouček, Slabý byla po pečlivém výběru vybrána i ředitelka školy, neboť dvojice výše zmiňovaných mužů, radikálně se přibližujících k odchodu na zasloužený odpočinek, si musí vychovat mladou náhradu.

Návštěvě samotného města předchází každoročně nějaký doprovodný program. Jednou to bylo Muzeum hygieny, podruhé starobylá Míšeň a letos padla volba na pro všechny Čechy oblíbený zámek Moritzburg.

Jeho majestátnost Vás upoutá hned na první pohled. Okamžitě se Vám vybaví po schodech cupitající Libuška Šafránková, v přilehlém parku vyhlížíte Juráška s Rozárkou a asi by Vás ani nepřekvapil Pavel Trávníček, který by v kostýmu prince vybíral vstupné v budce před zámkem. Žáci zhlédli nově utvořenou výstavu inspirovanou touto pohádkou, zatočili si kolem štěstí, které vydávalo kouzelné oříšky, a nadýchali se čarovné atmosféry spojené s nástupem adventních svátků.

Drážďany nás přivítaly svou majestátní krásou a hned nám připravily nemilé překvapení. První den otevření vánočních trhů byl totiž striktně omezen až na 16:00. A tak s časovým předstihem započala invaze našich žáků do vytouženého obchodního domu Primark. To, co se tam dělo, raději nebudeme komentovat. Ale podle počtu typických papírových tašek s logem tohoto obchodu, které si téměř každý přinesl na odpolední sraz, to musel být neskutečný masakr.

V 16 hodin jsme se přesunuli na největší vánoční trh, který svými rozzářenými stánky, vánočním stromem a pyramidou a zmenšenou verzí ruského kola nádherně osvítil přilehlé pamětihodnosti. Vůně pečených kaštanů, grilovaných bratwurstů, svařeného vína či punče i další tradiční pochutiny aktivovaly částečně znavené svaly a pobídly chuťové buňky nejen žáků, ale i učitelů k závěrečné ochutnávce před odjezdem domů.

Drážďany nás opět nezklamaly. Spokojené výrazy unavených žáků, ulička mezi sedadly v autobuse přetékající nákupními taškami a neustálé předávání si dojmů a zážitků svědčily o tom, že se výlet vydařil. Ptáte-li se na zápory, tak ty byly snad jenom dva. Tím prvním byla nákupní nerozhodnost ředitelky i zástupkyně, které teprve při třetí návštěvě téhož obchodu během odpoledne koupily alespoň ponožky a svetr pro paní tchýni. Tím druhým byla ztráta brýlí p. učitele Vaňoučka. Nezbývá než doufat, že nějakému čtení chtivému drážďanskému bezdomovci, pokud je nalezne, ještě poslouží…