Vtipné a mile vypointované příběhy Macha a Šebestové zafungovaly jako inspiromat. S autentickou radostí jsme je nechali provokovat naši fantazii a kreativitu. V literární laboratoři jsme dobrodružství zvídavých školáků ilustrovali, skládali origami, hráli pantomimu, sportovali, luštili hádanky, skládali puzzle, fungoval biograf a čtenářskou dílnu jsme vypointovali nanukováním, protože laskavý humor příběhů Macha a Šebestové a hříšné nanukování jsou prostě (multikulturně) mňam (česky a slovensky), mniam (polsky), смачний (ukrajinsky), yum (rumunsky) a юм (mongolsky) 😊.
Mj. v rámci lekce kritického myšlení jsme si „nasvítili“ legendární scénku z epizody Mach, Šebestová a člověk neandrtálský aneb „Když byla jednou ve škole řeč o době ledové, kdy žil člověk neandrtálský, vrtalo Šebestové hlavou, jak oni vlastně tenkrát ty mamuty jedli, s brusinkami nebo jak? Hele, Machu, řekla Šebestová, na co máme to kouzelné sluchátko, my se tam můžeme podívat a Jonatána vezmeme s sebou. A taky ano, v tu ránu byli v pravěku, ale byla tam zima jako v psinci, a všude samý mamut, brzy potkali i neandrtálce, nastydlého, to víte, doba ledová. A pan Buml František, totiž ten neandrtálec, jim uvařil mamuta s koprovou omáčkou“, ale podle archeologických výzkumů pylových zrn se na našem území v paleolitu ještě kopr nevyskytoval, domovem kopru je totiž Středomoří a západní Asie, takže pan Buml František, totiž ten neandrtálec, jim uvařil asi mamuta s brusinkami 😊.
…inspirativnímu vzdělávání 3x haf 😊
