Někteří plazi byli pro žáky na první pohled relativně všední. Například suchozemské želvy. Leckdo je má doma a svým pomalým tempem nikoho příliš neoslní. Avšak poté, co se žáci dozvěděli, že krunýř není pouhá schránka nýbrž samotná součást želvího těla a naučili se rozeznat pohlaví jedinců, i suchozemské želvy začaly být zajímavé! Natož když žáky nečekaně potrápily svou fyziologickou potřebou 😊

Skupina ještěrů byla jedním slovem roztomilá. Drobní gekončíci a vysněné agamy, které si žáci ochotně předávali z ruky do ruky a testovali tak zrohovatělou kůži, kterou se plazi účinně přizpůsobili na život v suchém prostředí. Přesvědčení o neškodnosti a roztomilosti této plazí skupiny nám však poněkud naboural leguán. Dozvěděli jsme se, že švihnutí jeho ocasem je srovnatelné se švihnutím bičem. Zároveň jsme se v diskusi dostali k baziliškům, jejichž opravdová existence byla fascinujícím zjištěním. Opravdu to není jen smyšlené zvíře z Harryho Pottera!

Závěrem programu se žáci podívali pod šupinu plazí skupině, která budí strach i údiv zároveň – hadi! Chovatelé žákům vyvrátili spoustu mýtů o těchto zvířatech a sami žáci se přesvědčili o tom, že hadi opravdu nejsou slizcí a že mají vlastně sakra krátký ocas.

Záhadou celého programu však byl hýbající se látkový pytlík ležící na katedře. Všem nám vrtalo hlavou, co se v něm skrývá. Překvapení bylo veliké! Posledním plazem, se kterým jsme se seznámili byl Blavor, pořádný slepýš balkánského původu.

Výukový program nám všem utekl rychleji, než bychom si přáli a moc jsme si ho užili. Děkuji chovatelům ze spolku Darwin za ochotu a trpělivost a žákům všech sedmých tříd za vynikající spolupráci. Rodičům a zákonným zástupcům se omlouvám za to, že si jejich ratolesti pod stromeček přejí hada nebo agamu 😊

Za kolektiv vyučujících přírodopisu v sedmých ročnících.